Fotovoltaický článek

Fotovoltaický článek je základní stavební jednotkou fotovoltaických panelů, které slouží k přeměně sluneční energie na elektrickou energii. Tento proces je známý jako fotovoltaický efekt. Fotovoltaické články jsou vyráběny z polovodičových materiálů, nejčastěji z křemíku, který je schopný absorbovat fotony ze slunečního záření a uvolnit elektrony, čímž vzniká elektrický proud.

Nejrozšířenější typy fotovoltaických článků jsou monokrystalické, polykrystalické a tenkovrstvé. Monokrystalické články jsou vysoce efektivní a mají dlouhou životnost, ale bývají dražší než polykrystalické, které jsou o něco levnější, ale mají nižší účinnost. Tenkovrstvé články jsou cenově dostupné a flexibilní, ale jejich účinnost je nižší než u křemíkových článků.

Fotovoltaický článek funguje na principu fotovoltaického efektu, který byl poprvé objeven v roce 1839 francouzským vědcem Edmondem Becquerelem. Když foton (světelná částice) narazí na polovodičový materiál v článku, uvolní elektron z atomu. Tento elektron je zachycen elektrickým polem, které je vytvořeno mezi dvěma různými materiály (například mezi pozitivním a negativním extrémem článku), a tím vzniká elektrický proud. Tento proud je následně využíván jako elektrická energie.

Fotovoltaické články jsou dnes základem pro výrobu solárních panelů, které se instalují na střechy domů, komerční budovy, ale i na solární parky, kde je jejich hlavním úkolem generování obnovitelné elektrické energie. Když jsou články spojeny do větších celků, jako jsou solární panely, lze dosáhnout dostatečného množství energie pro širokou škálu aplikací. Kromě výroby elektřiny pro domácnosti a podniky se fotovoltaické články využívají i v mobilních aplikacích, jako jsou solární nabíječky nebo solární osvětlení.

Výhody fotovoltaických článků spočívají především v jejich ekologickém přínosu, protože při výrobě elektřiny nezpůsobují emise CO2 a nevyžadují žádné palivo, což z nich činí udržitelný a šetrný zdroj energie.